LOBáckou sezónu jsme zakončili na SP v USA

Bob | 20.3.2018

Už je to téměř týden, co jsem absolvovala poslední závod LOBácké sezóny, a mnozí z vás by si možná rádi přečetli o zážitcích z mé první výpravy za oceánem.
Do Ameriky jsme se vydali posbírat nějaké bodíky do Světového poháru a také do rankingu, podle kterého se rozhoduje při nasazování závodníků do jednotlivých startovních skupin. Alespoň pro mě byla účast na SP v USA z tohoto pohledu důležitá.

Nejvíc bodů si za sprint a middle připsal jednoznačně Kuba, který předváděl famózní výkony. Ale ani já jsem se ve výsledcích neztratila. Konkurence byla početně sice menší než v Bulharsku, ale na startu nechyběli ti nejlepší.

Nejvíce se mi dařilo na middlu, ve kterém jsem obsadila krásné 11. místo. Hlavně po mapové stránce se mi middle moc líbil. Menších chyb jsem se sice nevyvarovala, ale vzhledem k náročnosti závodu jsem se svým výkonem i přesto spokojená.  Na časové ztrátě se výrazněji projevily spíše rezervy v technice jízdy na umrzlé skútrové trati, kde jsem hlavně ve sjezdech byla mnohem opatrnější než ostatní. Ještě to neumím bezhlavě pustit dolů a doufat, že to ubrzdím sama, místo toho, aby mě zastavil nějaký strom, pařez či dokonce jiný závodník. :)

Velmi mile mě překvapil také můj sprintový výkon. Fyzicky jsem se cítila dobře, nevěřila jsem si spíš v mapě, takže jsem jela pocitově trochu opatrněji. To se ale vyplatilo, 13. místo na sprintu je také perfektní. No a sprintové štafety začínají být asi mojí oblíbenou disciplínou. Je to sice kontaktní závod, který není stavěný zrovna na mě, ale zjistila jsem, že ze sebe na těch krátkých úsecích dokážu dostat maximum. Navíc se ve třetím kole, kdy už mi trochu dochází, jede většina trati po paměti. :)
Jediným zklamáním byl můj výkon při longu. S hromadnými starty nemám mnoho zkušeností a už vůbec ne na takové úrovni. Taktika byla jasná – držet se balíku, jistit si to mapově a vydržet až do konce, kdy ostatním začne docházet a já většinou najdu ještě nějaké zbytky sil. Stavba trati byla bohužel ale proti mně. Po několika kratších postupech přišel dlouhý přejezd po plné, kde už jsem začínala mít pocit, že tímto tempem bych se do longu sama nikdy nepustila. A pak to přišlo, skútrovka do kopce, a bušily jsme soupaž pěkně dlouho… Už si nepamatuji, kdy naposled mě tak pekelně pálilo břicho. Stačilo pár křižovatek a soupeřky na čele mi zmizely z dohledu. Při snaze je zase docvaknout jsem odbočila na jedné křižovatce jinam a už se to se mnou vezlo. Dostala jsem se do chyby a netušila, kde jsem. Míjela jsem několik cizích kontrol, ale ani podle nich jsem se nebyla schopná dohledat. Nakonec se mi to povedlo, když už byly všechny soupeřky úplně v čudu. Ztráta 3,5 min v první třetině závodu mě psychicky trochu odrovnala. Dál jsem si jela svým tempem a závod si nakonec docela užila. Sjezdy byly tentokrát mnohem příjemnější. Ani pádů jsem se nebála, kolem bylo všude 20 cm nového prašánku.
O Americe jako takové vám toho moc neřeknu, protože jsme strávili hodně času na cestách a nepodnikli jsme ani žádný pořádný výlet vzhledem ke kalamitě, která přišla v jediný volný den, který jsme měli. Zůstali jsme tedy uvězněni na samotě u lesa a snažili se odklidit ten téměř půl metr sněhu, abychom se další den dostali na závody.

Jeden den jsme si cestou ze závodů akorát zajeli do jednoho místního pivovaru, kde jsme ochutnali pár specialit.
A jak to nakonec dopadlo s pořadím ve Světovém poháru a Světovém rankingu?

V celkovém hodnocení SP jsem se umístila na 18. místě, přestože jsem vynechala první sérii závodů ve Finsku. V rankingu jsem aktuálně na 29. místě, ale do začátku sezóny, až se soupeřkám škrtnou staré body, se vyhoupnu na pěkné 19. místo. Cíl dostat se do oranžové skupiny byl tedy splněn a příští rok se můžu těšit na ME v Turecku a MS ve Švédsku.
Tímto zakončuji LOBáckou sezónu, rychle přezouvám boty, odkládám lyže a už teď piluji mapovou techniku s RD OB v Portugalsku. Mistrovství Evropy ve Švýcarsku už je za necelé dva měsíce (4.14. 5.). Doufám, že se do nominačních závodů (20.22. 4.) stihnu kvalitně rozběhat. Držte palce!

 

Léňa (fotky převzaty z FB IOF)




zpět

Komentáře k článku

Jméno:
Komentář:

Léňa: Všem vám moc děkuji za gratulace. Jsem ráda, že se článek líbil. Z časových důvodů asi nezvládnu sepsat report z repre kempu v Portugalsku​, ale zájemcům můžu na Velikonočku povyprávět o mých dojmech a pochlubit se spoustou několikaminutových chyb. :)

26.3.2018
Filipovi: Lenko, připojujeme se ke všem gratulantům! Držíme palce!

23.3.2018
Vojta: Bude (třeba na stránce SD) report i z Portugalska? ;)

22.3.2018
KarelHaus: Blahopreji ke spickovym vykonum a velky dik za skvely komentar.

22.3.2018
Jedla: Velká gratulace a ať se daří dále!

21.3.2018
Honza L.: Lenko, moc pěkné a inspirativní čtení. Ať se Ti daří i nadále v létě i v zimě a hlavně ať Ti vydrží zdraví!

21.3.2018
PavelCh: Přidávám se ke gratulaci, z vlastních lobáckých aktivit vím, o čem to je. Ať se daří Lenko v dalších závodech, hodně zdraví!! Užívej si to!

21.3.2018
HonzaN: Léňo, gratuluju za celé uplynulé lyžařské období a držím palce do pěší sezóny! Hlavně zdraví, to ostatní se dá vypilovat!

21.3.2018