Na Divokém západě aneb (Wild) West cup 2014

Vojtěch Netuka | 1.9.2014

Jelikož nechceme být mainstream a terény na Závoře máme (na rozdíl od zbytku republiky) již oběhané, rozhodli trenéři, že se pojede na západ, a to doslova; navštívili jsme totiž 2. ročník obnoveného West cupu, který pořádal klub TJ Jiskra Nejdek v terénu štafet MS 1991 v okolí obce Rájec. Takže čtěte dál, nudit se rozhodně nebudete.

 

V pátek se navzdory odpolednímu startu 00 = 16:30 odjíždělo už v 8 hodin ráno, jelikož byl cestou naplánován malý trénink v Tisu u Blatna. Těm, kterým toto jméno nic neříká, napovím, že jde o obec, která v roce 1991 hostila na MS finále klasické trati, které se běželo v nádherném kamenitém terénu, kterému nikdo neřekne jinak než Sklárna. Byly pro nás nachystány čtyři middlové okruhy v jeho nejhezčí části, které nám po prázdninách připomněly, že existuje něco jako mapa, a připravily nás na nástrahy nejdeckých terénů. Pak už jen následoval oběd v místní hospodě a už se jelo směr Rájec.

 

Jako první nás čekala krátká trať v nově zmapované západní části prostoru. Měla to být normální pohodová etapa normálních pohodových vícedenních, ale opak byl pravdou. Na tento závod totiž budeme vzpomínat ještě hodně dlouho. Vše začalo tím, že autor tohoto textu přišel na start a byl překvapen, protože vidí Jedlu, který měl startovat půl hodiny před ním. Vyšlo najevo, že v okamžiku, kdy odstartoval, v lese ještě nebyla 1. kontrola (kategorií H21+D14). Start těchto kategorií byl tedy o půl hodiny posunut. Jaké bylo však pisatelovo překvapení, když si bral v posledním koridoru mapu a za ním se ozvalo: „Není to zvláštní, že jdeme dva z jedné kategorie v jedné minutě?“. No to bych řekl, že je to zvláštní!!! Pořadatelé si zřejmě ne všechno pohlídali. Nicméně bylo odstartováno, první kontrola byla na místě a zdálo se, že je vše jakž takž v pořádku. Bohužel ne na dlouho. Konkrétně v kategorii H21 kontrola č. 6 (kámen) nebyla vůbec u kamene, K8 (křížení vodoteče a rozhraní hustníku?!) už tak pochybná byla skoro náhodně uprostřed brutálně zarostlé paseky a K14 byla pro jistotu úplně špatně postavená. No jo, stane se, ale to nejlepší mělo teprve přijít. U většiny kategorií totiž poslední 1-2 kontroly před sběrkou vůbec nebyly v lese (!!!), a tak tam ty skupinky závodníků pobíhaly a vzájemně se ujišťovaly, že tu ty kontroly skutečně nejsou. No, nedělala se z toho věda, byly to jenom vícedenní, pořadatelé se v cíli omlouvali a závod se ukončil na poslední kontrole v lese skutečně umístěné. Vskutku jedinečný zážitek. Z našich výsledků: ve svých kategoriích vyhráli Nikča, Apča a Honza, třetí místa přidali Vašek, Áďa a Jedla.

 

Do sobotní etapy jsme šli s „velkým“ očekáváním, zda bude závod tentokrát uspořádán v pořádku. Běžela se velmi výživná klasická trať ve východní části lesa. V lese se běhalo velmi dlouho (namátkou D18 75 min, H18 73 min, ale i 120 min, H21 86 min, H35 104 min), nejmenovaný jedinec dokonce „musel“ vzdát. Z lesa jsme se vraceli vyčerpaní, ale většinou i spokojení s výkonem i terénem. Jenom jedna věc nám vrtala hlavou, a to převýšení uváděné pořadatelem, které bylo sice uvedené s přesností na jednotky metrů (např.  H21 237 m), ale na to, co jsme odběhli, podezřele malé. Po přepočítání vrstevnic se také ukázalo, že ve skutečnosti bylo 2-3x větší (H21 cca 500 m). Z výsledků: ke včerejším vítězům se přidala ještě Áďa, Vaška vystřídal Dan a Jedla si svůj bronz zopakoval. Po etapě jsme nezaháleli a jeli navštívit místní vyhlášenou přírodní památku, a to SOOS u Františkových lázní. Hlavním lákadlem této světově unikátní památky jsou tzv. mofety – výron CO2 na zemský povrch probublávající vodou tvořící malé krátery.

 

V neděli byl na programu zlatý hřeb celého víkendu – etapa „free order“ neboli s volným pořadím kontrol. Opět nás na shromaždišti přivítala velmi nesourodá (tím však naprosto jedinečná) směsice muziky, která se pohybovala od pořadu cz&sk na Óčko TV přes popové hity až po pořádnou diskotéku.
Na tomto místě se musí též pochválit nadstandartní občerstvení s bohatým jídelníčkem a velmi rozumnými cenami. Pořadatelé se během celého víkendu jen lepšili a lepšili. Tímto děkujeme. Ale zpět k závodu. Díky volnému pořadí kontrol a jejich pestrém umístění se muselo neustále nad něčím přemýšlet a tím pádem byl závod hodnocen jako velmi povedený. Svá celková vítězství v kategoriích si pohlídali Nikča, Apča, Áďa a Honza (toho doplnil na stupních vítězů Dan). Králem dne se ovšem stal Jedla, před poslední etapou 3. se ztrátou 2 minuty na čelo. Uplatnil své zkušenosti a díky optimálně zvolené trase v etapě zvítězil o 10 minut před autorem tohoto textu a zajistil si tak celkové vítězství. Bohužel kvůli brzkému odjezdu jsme se nemohli zúčastnit vyhlášení výsledků, a tak jsme přišli o předání putovního poháru pro nejúspěšnější klub DO NAŠICH RUKOU!

 

Co říci závěrem? Akce se vydařila, výsledky se dostavily, ovšem nesmíme zapomínat na menší konkurenci. Vzhůru na podzimní část sezóny. Hin sa hukáže, hdo z nás!




zpět

Komentáře k článku

Jméno:
Komentář:

Alice: Je to barvité vylíčení a věřím, že to byl nevšední zážitek. Dobře jsem si početla.

2.9.2014
http://westcup.nejdek.net/index.php/vysledky: "Putovní pohár závodů WestCup vyhrál oddíl TJ Slavia Hradec Králové".

2.9.2014
Vojta: Jako pisatel se zde omlouvám za neúměrně dlouhý a ukecaný článek a amatérské vložení fotek/map. Nemohl by si s tím někdo pohrát?
Děkuji za pochopení

1.9.2014