ŽA - Suchá Rudná 7. - 8. 9.

O víkendu jsme podnikli dorosteneckou výpravu do Jeseníků. Trenéři měli spoustu práce s přípravou štafet, a tak jsme na Haná orienteering festival v Suché Rudné jeli Holobusem spolu s OKáčkami a Pardubáky. Jelikož jsme museli všechny nabrat, cesta trvala skoro 4,5h.

V Jeseníku bylo pěkné, slunečné počasí. My rozbalili stan na krásném místě u doběhového koridoru a odpočívali před závodem. Asi půl hodiny poté, přišel jeden veledůležitý pořadatel, a řekl, abychom se stanem ustoupili cca o 5m a udělali místo divákům, že jich tady je okolo tisíce. Celý den jsme si ty diváky, kteří se zastavili před naším stanem, počítali. Vyšlo nám krásné kulaté číslo – 0.

Pak už jsme se soustředili na závod. Popisy jsme už hodně dlouho neměli takhle krátké a tak jsme doufali, že kontroly budou nějak pěkně postavené a budou nějaké volby postupů. Nakonec to pro moji kategorii (H16A) byla mapově těžší pouze první kontrola, na které jsem bohužel nechal skoro 4 min, poté to už byl jen „Run to the hills“ a seběh zpět. Nejlepší z nás v naší kategorii byl Honza. I s dvouminutovou chybou mu čas 47:43 stačil na 8. místo. Další jsem byl já na 21. pozici s časem 53:06. Nakonec Kuba, který závod bohužel předem vzdal a podle očitých svědků si trhal kytičky, „doběhl“ 33. s časem 93:20. Vojta (H18A) měl podobnou trat, jen si ještě navíc oběhl vedlejší kopec. Bohužel při seběhu ke konci tratě, ho chytla křeč a tím zřejmě přišel o 4. místo. Takhle skončil s časem 65:09 na 5. místě. Áďa a Andrejka měli také trať spíše běžeckou a souhlasili se mnou, že klasika nebyla nic moc. Áďa v D18A doběhla na 28. místě 68:39 a Andrejka se dvěmi cca 2 minutovými chybami skončila na 23. (51:10) v kategorii D16A.

Po závodech přišlo to, čeho jsme se obávali. Zatáhlo se a v dálce byl slyšet hrom, naštěstí to vydrželo, než jsme se ubytovali v nedalekém hotelu Paramon a došli na večeři. Poté se spustil celkem vydatný déšť. Druhý den jsme se díky malé vzdálenosti shromaždiště od hotelu a pozdním startům mohli vyspat dorůžova. Než jsme přišli ke stanu, někteří závodníci již dobíhali a my si mohli užívat jejich urputné hledání sběrky. Je vtipné kolik z nich si neprohlédlo okolí shromaždiště a cílový koridor a bloudilo třeba i několik minut pár metrů od cíle.

Potom už přišlo na samotné závodění. První jsem startoval já ve 130. Ze začátku se mi (v rámci mých možností) dařilo, ale udělal jsem další „dandovinu“ (ano, ostatní už dali mým chybám název :D) a z 5. kontroly jsem se vyloupnul na 8. I s touto chybou jsem se umístil lépe než předchozí den – na 18. místě (31:17). Honza taky chyboval, na 3. kontrole nechal něco přes 3min a doběhl o 2 místa lépe než já, tedy 16. (30:15). Kuba se tento den sice kousnul a běžel celý závod, ale stačilo mu to jen na 32. místo, jelikož udělal dvě 5-ti minutové chyby. Vojta v H18A i přes špatnou dohledávku na 5. kontrole a minutí 11. kontroly vybojoval pěkné 6. místo. Andrejka doběhla bez výrazné chyby na 21. místě s časem 33:28 a Áďa se dvěma malými zaváháními na 11. místě (37:22).

Jelikož počasí se opakovalo a my znovu slyšeli pořádnou bouřku, rychle jsme zabalili stan a okolo 15hod, kdy se spustil déšť, jsme už seděli v autobuse, což vlastně nebyla žádná výhra, jelikož se voda skrz střechu celkem snadno dostane… S postupným vykládáním pasažérů a s přestávkami, kdy řidič kontroloval a dotahoval jedno z kol (což nás docela znepokojovalo… až později jsem se dozvěděl, že mu na parkovišti v Suché Rudné to kolo vybouchlo) jsme se do Hradce dostali po sedmé hodině.