Sezóna 2018 je za námi...
...a další tréninkový rok již za rohem, což znamená, že je čas na krátké bilancování. Čtyři z nás, kterým zdraví dovolilo závodit po celou dobu od března do října, odpověděli na tři otázky shrnující jejich letošní počínání při hledání lampionů:
1) Který závod v roce 2018 se ti podle tebe nejvíce povedl a proč?
2) Na který bys naopak nejradši zapomněl(a)?
3) S jakými cíli vstupuješ do nového tréninkového roku a následující sezóny?
Nikča
1) Myslím, že MČR ve sprintu. Povedlo se mi jít si svůj závod, byla jsem dobře zkoncentrovaná a připravená :).
2) Na sprint v Plzni :), ale ten se nakonec nepočítal. Jinak asi na klasiku a middle z JWOCu.
3) Tak nejprve, co nejlépe natrénovat na následující sezónu, aby to na závodech dobře běhalo. A pak, když to pude :), pokusit se nominovat na JWOC.
Andrea
1) Nejvíce se mi tuhle sezónu povedla krátká v Boru, kde jsem ve výsledcích skončila pátá za čtyřmi reprezentantkami, z nichž si jedna (Barča Chaloupská) odvezla bronz z JWOCu právě z middlu a moje ztráta na ni byla ani ne minuta. Vypadá to, že už x-tý mapový výjezd na Miletínské lázně zase přinesl ovoce :).
2) Letos jsme se vypravili o prázdninách na sever, abychom si zaběhli O-Ringen v oblasti zvané Höga Kusten. Zážitek to byl skvělý, ale při 4. etapě jsem se ztratila asi na čtvrt hodiny tím způsobem, že jsem neměla ponětí, jestli mám jít nahoru, dolů, doleva, nebo doprava a vážně jsem se obávala, aby mě naše vycházející hvězda, Maky Jirmanová, na svém čtvrtém orienťáckém závodě neporazila. Na druhou stranu jsem si mohla užít parádní výhledy na jezero, které by mě na ideálním postupu rozhodně nečekaly.
3) Tréninkové cíle mám pro letošek docela mlhavé, protože jsem začala studovat medicínu, což bývá dost často spojováno s minimem času na mimoškolní aktivity. Nicméně první dva týdny jsem tréninkové schéma zvládla dodržovat, tak doufám, že to tak bude i v průběhu roku. Další věcí je, že mě minulou zimu hodně trápila kolena, takže prioritou letošní zimy je rozhodně to, aby se přehoupla bez zdravotních problémů.
Honza
1) Jako nejpovedenější závod sezóny 2018 bych označil 1. úsek na MČR štafet z důvodu skloubení kvalitního mapového i fyzického výkonu pod tlakem mistrovského závodu.
2) Nejraději bych zapomněl na zkažený 1. úsek MČR družstev.
3) Jakožto cíle pro nadcházející sezónu jsem si vytyčil vylepšení rankingové pozice, vytvoření nového osobního rekordu na 3000m a všeobecný rozvoj mapových i fyzických schopností.
Vojta
1) Jednoznačně čtvrtá etapa JWOC Tour v Maďarsku. Po třech předchozích etapách jsem sice byl již dost unavený,
ale zato jsem se cítil v jalovcích jako doma, a tak jsem dokázal trať proletět v podstatě bezchybičky. Trešničkou na dortu byla pak ten den bronzová Barča Chaloupská. (Čestné zmínky: podzimní borácká klasika, nedělní štafety ve Zlíně.)
2) Druhá etapa O-Ringenu. Na takhle tvrdou Skandinávii jsem v tu dobu neměl vůbec natrénováno. Závod se po čase změnil v holý boj s limitem (nakonec 147 min). A k tomu ty chyby... (Čestné zmínky: sobotní štafety v Plzni, štafety na JP.)
3) Pravidelně trénovat, vyhnout se zraněním a nemocem a nadále si užívat si běhání po lese s hledáním kontrol. Výsledky jsou nepovinný bonus.
Vojtěch Netuka | 23.10.2018
zpětzpět