VT VD Slovensko

Tak nám se nám pomalu, ale jistě blíží závodní sezóna a my jsme společně s VDčkem vyrazili pilovat mapovou techniku na Slovensko.

Sraz jsme si dali v Brně a hned si zaběhli trojku. Nějaký přesný cíl jsem si nedal, a tak jsem celý test odvisel za Sýkorkou (Vojtou Sýkorou pozn. aut.), který běžel úměrně mým silám. V cíli jsem toho měl tak akorát dost, ale zděsil jsem se, když ostatní začali říkat, jak jsme to běželi pomalu. Nakonec jsem ale musel souhlasit, čas 10:32 chci do nominaček (které se mimochodem poběží se 6. 9. v Hradci) ještě o nějakou tu čtvrtminutku vylepšit. Poté jsme se přesunuli do tělocvičny na ubytování, našlukovali na zítřek starou mapu Bratislavy a za tonů písně „Brno je zlatá loď“ jsme vyrazili do centra...

Ráno nebylo kam spěchat, sprint začínal až po poledni, takže jsme se stačili v klidu nasnídat, sbalit a přesunout se autobusem do Bratislavy. Vysadili nás u budovy Staré tržnice, ve které bylo situováno shromaždiště a zároveň i start (tzn. že se vybíhalo přímo z budovy). Vypadalo to tam asi takto. Asi za 3 hodiny od příjezdu jsem odstartoval. Trať byla zajímavá, chyby se dělaly kdekoliv. Já jsem celý závod běžel celkem plynule, bez většího zaváhání, a tak po doběhu hlásili, že mají v kategorii H16A nového leadera (slovensky čti [lídera], ženská verze [líderka] – úžasná to slovenská slovíčka). Dlouho jsem vedl asi o půl minuty, ale až do chvíle, kdy se za mě o pouhou vteřinu zařadil maďarský borec Péregi. Nakonec jsem tedy i s velkým štěstím vyhrál. Po ubytování a večeři se nejvtipnějším momentem večera stala scéna, když jsme v Kauflandu 5 pudinky za 20 centů (1€) rozměňovali padesátieurovku.

Nedělní ráno bylo ovšem ve znamení brzkého odjezdu na long už v 7 hodin, takže snídaně proběhla až v buse. Shromaždiště se nacházelo na tribuně místního fotbalového hřiště (viz zde). Na nás čekala 9 km dlouhá klasika "valená" tempem kolem 5 min/km (mapa). Nezrádnější kontrolou tohoto dne se ukázala dvojka, kde jsem na rozdíl od většiny kluků neudělal chybu v dohledávce (viděl jsem někoho od ní odbíhat), ale na samotném postupu, kde si doteď na určitém úseku nemůžu uvědomit, kudy jsem to běžel. Zbytek trati proběhl již celkem hladce, ale v cíli jsem tušil, že mi Maďar dá tak dvě "míny". Tak se i stalo a já se v konečném pořadí odsunul na i tak dobré 2. místo. Dostal jsem tedy pohár a vyrazili jsme do Šaštína, tentokrát za zvuků písně "Vlak" slovenské skupiny Horkýže Slíže, někteří znají...

Nastala druhá, tréninková část soustředění. Po ubytování ve velmi svérázné chatě na kraji lesa a zjištění, že tam neteče pitná voda, nýbrž roztok železa, nás čekal výklusový NOB. Na osmičku jsem si nastavil směr a běžel, běžel, běžel a běžel a už mi to začalo být podezřelé, ale já se prostě NEMOHL zastavit, protože byl kolem jen a jen čistý rovný les. Naštěstí jsem narazil na cestu a celou trať zdárně dokončil.

V pondělí dopoledne byl na pořadu kros + kombotech. Kros byl natočen na největším kopci v okolí (tzn. 7x 2,5 m vrstevnic) a kombotech se skládal z krátké vrstevnicovky (v už tak rovném lese) a hada (odběhy).

Odpoledne bylo ve znamení královského tréninku celého soustředění, a to middlu. Ten se běžel na vrstevnicovce v opravdu skvostném terénu, který důkladně prověřil naší mapovou techniku. V tomto terénu bylo hlídání směru a vnímání detailních tvarů opravdu klíčové. Já si střihnul chyby na čtyřku a dvanáctku, kde ale byl spadlý lampion.

V úterý dopoledne následoval poslední trénink, a to hagaby s hromadným startem na čtyři okruhy (vrstevnicovka na patnáctce; desítce; koridor; had). Celé jsem to zaběhl bez větších chyb, a tak jsem poprávu vyhrál.

Bohužel už byl program vyčerpán a tak jsme velmi neradi odjížděli zpět do Brna. Proběhla rozloučení, ale ne na dlouho, protože už tuto sobotu se koná první MČR sezóny, a to noční a já vám slibuji, že se ze všech sil poperu o medaile a potvrdím tak výsledky z minulého víkendu. OB zdar!

Fotky od Polácha zde.