Švédsko - den osmý: Zážitek nemusí být dobrý... aneb Tiomila

V sobotu se stávalo brzo, protože jsme v 5 hodin ráno vyráželi na 300 km dlouhou cestu směr Eksjö.

Přibližně v dobu, kdy jsme dorazili na místo, vstával Vojta, který po včerejším sprintu v nedalekém Tranås spal ve vypůjčeném karavanu OK Södertörn. Stačili jsme se sotva rozkoukat v aréně, a už se blížila půl dvanáctá a s ní i start mládežnických štafet. Našemu družstvu rozbíhal zkušený matador prvních úseků Honza. Jen co odstartovali, přesunuli jsme se do cílového prostoru před dvě velké obrazovky a s napětím sledovali, kdy se nám objeví na televizní (!!!) kontrole. K naší velké radosti probíhal na 17. místě s minimální ztrátou na čelo závodu! Zanedlouho jsme první úseky čekali v aréně. Jaké bylo naše překvapení, když nahoře na kopci vidíme slávistický dres prakticky v čelní skupince, jak předbíhá jednoho závodníka za druhým. Cituji Předsedu: „Tak to je hodně slušný výkon, hodně slušný“. Honza předává na pátém místě našemu zdvojenému úseku, a to Nikče s Andrejkou (lepší v cíli se počítá). Ty se na TV kontrole objevují na 14. místě a stejná pozice jim patří i v cíli. Vybíhá Apča. Ta ovšem chybuje hned na 1. kontrolu a Danovi (běžícímu s GPSkou) předává na cca 42. místě.

A začíná neuvěřitelný příběh: Dan běžel na první kontrolu, ale před ní si všimnul, že po cestě ztratil čip. Vydal se ho tedy hledat, ale po chvíli to vzdal a běžel zpátky na start, odkud po dlouhé době vybíhal s novým čipem od pořadatelů. Vystresován, vydeptán udělal tedy velkou chybu na první, resp. i druhou kontrolu. Poté tedy bezproblémově absolvoval část tratě do úseku mezi kontrolami 11-12, což byla televizní kontrola. Dan orazil kontrolu č. 11 a suverénně zamířil rovnou na kontrolu č. 13. Po více než hodině jsme ho tedy uvítali v aréně a vyslechli, co se vlastně přihodilo...

Vynechání TV kontroly tedy znamenalo pro naši štafetu DISK, ale důležitější v tuto chvíli byly získané zkušenosti a silné zážitky z tohoto velkého závodu.

Uplynulo odpoledne a na svůj 2. úsek za Snättringe SK se chystal Vojta. Hlavní závod startoval již 19:30, takže 1. úsek běžel ještě za světla. Vojta vybíhal na 219. místě se světlem na hlavě, jelikož se již začínalo stmívat. V lese udělal pár zaváhání, ale dokázala pár míst stáhnout a předávat Simonovi na 187. místě. V cíli na něj čekali ostatní a pak se šlo spát. Ale ne na dlouho...