Hamr na zamrzlém Jezeře (soustředění JRD 22. - 24. 1.)

Zatímco bylo 5 našich nadějných dorostenců společně s Předsedou na cestě na Akademii OB do terénů Moravské Sahary, já, osamělý vlk, jsem zamířil na opačný konec republiky do dějiště předloňského MČR na klasice a loňské Bohemky, lesů okolo malebné vísky jménem Hamr na Jezeře. Čekalo mě první letošní repre soustředění a předpověď počasí slibovala velmi mrazivý zážitek.

Prvním tréninkem byl páteční nočák (já jsem s GPS běžel pouze nedělní volnou klasiku). Po 3,5 km klusu na start na nás kvůli mrazu čekala oproti původnímu plánu o pár kontrol zkrácená trať. Startovalo se ve čtveřicích po dvou minutách, na trati nás čekaly dva motýlky. Na trati mě po chybě na 8. kontrole doběhl Vojta Sýkora, se kterým jsme ale poté chytře využili dvou obíhaček a utekli zbytku startovního pole. Náskok jsme udrželi až do cíle, ale kvůli pozdějšímu startu jednoho ze spoluběžců jsem dosáhl „až“ 3. času. Velmi povedený trénink!

V sobotu dopoledne byl na programu middle. Mráz nepolevil, ba ještě přes noc nasněžilo, a tak nás v lese čekalo trochu bílé peklo. Nízká viditelnost v kombinaci s členitým terénem a sněhem vytvořily opravdu těžké podmínky, takže se hlavně na začátku dělaly velké chyby. Já jsem bohužel pokazil postupy 4-5 a 6-7 (2x2‘), ale zbytek trati jsem si jakžtakž pohlídal. Pátý flek.

Odpoledne se klusalo do nedaleké Stráže pod Ralskem na sprinty. První kolo bylo zahřívací, to druhé měřené. Jako vždy jsme mezi místními působili jako zjevení, ale na to už si každý orienťák snad zvykl. Co se týče mě, tak jsem se ve druhém kole dokázal i přes sněhovou podložku slušně rozběhnout, trefil jsem většinu voleb a ve výsledku to byl 3. nejlepší čas.

V noci ze soboty na neděli se oteplilo a sníh tak přestal mít práškovou konzistenci, ztěžkl a zvodnatěl. Nás čekala volná klasika se čtyřmi ANP traverzovými úseky. No, to byl zážitek! Pár postřehů: během prvních pár kontaktů se sněhem člověk na rozdíl od předchozích tréninků neuvěřitelně promokl; třebaže měl hřeby, v traverzech to neskutečně klouzalo; k tomu se přidala ještě drsná podložka s klacky a těžkým sněhem, takže bylo po pár minutách běhu jasné, co je dnešním úkolem: PŘEŽÍT! To se nám všem povedlo, nikdo se naštěstí nezranil, a tak jsme se mohli po obědě vydat po různých osách do svých domovů...