STK ve Švédsku

Co je to STK?
Z webu ČSOS... "STK – stacionární tréninkové kempy. Jedná se o projekt Rady pro inovace. Cílem tohoto projektu je připravit kvalitní tréninkové zázemí pro mládež ve věku 12-18 let. Jednotliví zájemci z řad oddílů nebo TSM budou v týdenních turnusech trénovat v atraktivních terénech pro OB, LOB i MTBO pod dozorem ambasadorů z řad juniorské či dospělé reprezentace, kteří zároveň mohou využít zázemí STK k vlastnímu tréninku. Na místě bude připravené ubytování, tréninky a ambasadoři, kteří s účastníky budou analyzovat tréninky a přenášet tak své zkušenosti na mladší."

Měli jsme super možnost letošní STK ve Švédsku využít - 9 žáků/dorostenců z naší skupiny s podporou 2 trenérů (plus 2 slávisti za TSM Královéhradecko s TSM trenérem). Více ale níže od našich žáků a dorostenců...

První den jsme se všichni sešli na parkovišti u Orlice Parku, odkud začala i naše výprava. Autem jsme jeli něco málo přes 9 hodin a zastavovali jsme většinou jen na krátké pauzy. Když jsme dorazili do Rostocku, odkud měl odplouvat náš trajekt, tak jsme měli ještě spoustu času na připravení malé spontánní oslavy narozenin pro Jirku Čečku. Kolem půl desáté, se osádka našeho auta nalodila a mohla začít naše dlouhá plavba, která zabrala necelých 8 hodin.

Po vylodění, jsme znovu hned vyjeli a většinu cesty autem jsme dospávali cestu na trajektu, na kterém nikdo z nás nezamhouřil lehce oči. Uprostřed naší cesty do Hållsty, jsme se stavili na hradu Brahehus, kde jsme si dali oběd. Do Hållsty jsme přijeli někdy kolem 14 hodin a byl před námi první trénink.  První trénink se běžel v lese za naším ubytováním a byla to zatím jen taková malá ukázka, toho, co nás ještě čeká. Když jsme doběhli, byl pro nás připravený už jen rozbor, informace o pobytu a seznámení s ambasadory, poté jsme den zakončili zaslouženým spánkem.

Druhý den jsme vstali a o půl osmé ráno šli na rozcvičku zakončenou koupáním v 15 stupňovém jezírku, které nás čekalo skoro každý den na to. Po rozcvičce hurá na trénink. Při příjezdu na lokaci Fågelsjön, kde jsme udělali rychlou oslavu Anežce Netukové, která slavila narozeniny, nás terén opravdu překvapil díky své nezvyklosti oproti českým lesům, ale za všechny musím říct, že jsme měli zároveň i skvělé pocity, z tohoto nádherného místa. Po doběhnutí jsme se vrátili zpátky do aut a odjeli na ubytování, kde jsme si dali odpolední pauzu a ve čtvrt na čtyři jsme odjeli na trénink na Svalboviken, kde první z nás měli to štěstí vidět dokonce i losa. Večer jsme se u rozboru dozvěděli jak generalizovat objekty na mapě, což nám dost pomohlo.

Třetí den jsme odjeli na Sågarsvedet, kde jsme použili naší znalosti generalizace, v podobě vyznačených bodů na mapě, od kterých jsme se měli odrážet na kontroly.  Počasí bylo ten den krásné, a proto jsme si běh užili. Po odpolední pauze jsme namířili směrem na Hedmossen, kde pro nás byly připravené krátké okruhy.

Den čtvrtý nás čekalo odpočinkové dopoledne s Kubou Glonkem, který si pro nás připravil prezentaci ohledně jeho pádů i vzestupů v orienťáku, která mnohým z nás dodala motivaci a sebevědomí pro naše osobní zlepšení. Odpoledne byl postavený opravdu krásný trénink na mapě Hedmossen. Sice nám pršelo, ale ani déšť nás nemohl odradit od běhu na této trati.

Pomyslný menší závod, v opakovaných startech nás čekal pátý den na mapě Munkstugan. „Závod“ byl postaven blíž civilizaci, takže to byla taková menší nečekaná změna. Druhý trénink jsme vyrazili do Fägelsjönu, kde jsme běželi na klasiku.

Šestý den byl naplánovaný odpočinkový den, takže dopoledne byl nepovinný trénink v Sågarsvedetu a odpoledne jsme se vydali na výlet do města Mariefred, kde jsme se podívali na místní hrad a na krásu Švédské architektury.

Sedmý den ráno jsme si zabalili a jeli jsme až do dalekého Finspångsu, kde se odehrál skutečný závod. Na to, že pro většinu z nás to byl první závod ve Švédsku, tak se nám dle mého názoru všem povedl, obzvláště Adamovi Jakubskému, který se dostal na druhé místo a Máťovi Čečkovi, který se dostal dokonce na 1. místo, a tímto jim gratulujeme.

Osmý den po zabalení naších zavazadel a úklidu celé ubytovny, jsme si dali ještě krátký scorelauf a po scorelaufu jsme se vydali na cestu zpátky domů. Když jsme dojeli do Trellebrogu, tak jsme se naposledy rozloučili se Švédskem a vypluli jsme.

Nad ránem jsme dopluli do Rostocku, odkud nás už čekala jen půl denní cesta domů. Kolem 16:00 přijíždíme do Hradce a naše cesta končí. Soustředění ve Švédsku nám všem dalo spoustu nových zkušeností a nezapomenutelných zážitků, na které nezapomene a moc děkujeme Martině Čečkové a Jirkovi Čečkovi, za to, že to s námi těch 9 dní zvládli.

Mára

A ještě dojmy od ostatních...

Anežka:

Ve Švédsku jsem nebyla poprvé ale jako pokaždé mě to ohromilo. Ty lesy, kupky, bažiny, mohla bych v tom běhat pořád. Každopádně to tam bylo super a zase jsem se, především od ambassadorů, něco nového dozvěděla. Doufám, že se tam zase podívám co nejdřív, už se těším. :)

Tonda:

Ve Švédsku jsem viděl nádherný les, který byl plný bažin a vrstevnic, ale to se mi na tom líbilo nejvíc.

Ve Švédsku jsem se naučil dost věcí, některé základní, ale i některé, které jsem na Biřičce moc nepoužíval. Např.: držení přesného směru a pravidelné hlídání buzoly, attacking point, nebo si dělat stopky za kontrolama, např.: "kontrola je u výrazného stromu za ní je cesta, musím vědět, že za cestu ne".

Jinak Švédsko jsem si užil a jsem rád, že jsem mohl jet.

Jarda:

Cesta do Švédska je opravdu dlouhá, ale za to, co jsem se tam naučil určitě stojí.

Na každém tréninku to bylo skvělé a hodně naučné, hlavně díky ambassadorům (trochu mě mrzí, že ke konci soustředění nefungoval rerun). Nejvíce z tréninků mě bavily opakované starty

Kája:

Bylo to super, užila jsem si to, ambasadoři nás toho dost naučili, chci se vrátit pls, jo a maji tam hezkej mech.

Marťa:

https://youtu.be/D-UmfqFjpl0

A fotky za závěr.