Jak jsme byly na Lobech
Máme sice ještě leden, ale titul „nejúchylnější akce roku“ mohu myslím bez obav přiklepnout letošnímu MČR na klasice v Lobech, které se odehrálo minulý víkend v Lučanech nad Nisou.
Představte si to asi takhle: Je slunečný den, všude kupa nového sněhu a vy se rozhodnete pro malý (necelých 12km dlouhý) výlet na lyžích. Idylická představa čerstvě projeté stopy (pochopitelně na bruslení) připravené jen a jen pro vás, v hlavě vzpomínka, jak to minulý víkend báječně frčelo (dokonce i do kopce) na přimrzlém „manšestru“ v Deštném.
Ale ouha, tento plán dostává vážné trhliny ještě před startem. Z ampliónů se linou podivné rady jako „klasifikaci stop neberte moc vážně“, „radši si namažte lyže“ (tím asi nemysleli parafínování). Pro neznalé uvádím, že Loby se jezdí na podobné mapě jako pro OB, pouze cesty jsou značeny dle šířky - sjízdnosti na lyžích. Plná stopa znamená, že by se na ní mělo dát bez větších potíží bruslit, a proto taky většina závodníků jezdí na hladkých lyžích na bruslení. Čárkovaným a tečkovaným cestám je lepší se vyhnout, protože je potřeba je zdolávat soupažením ve stopě, slabší jedinci mého ražení se pak pokouší o různé ťapkání stromečkem a jiné přísuny vpřed (zvlášť, pokud je taková cesta do kopce).
Více naleznete v tomto dokumentu.
Martina Hepnerová | 2.2.2010
zpětzpět