Mistrovství ČR v nočním OB

Vskutku zvláštní mistrovství... Dvacet minut před startem stávkuje světlo (vytržený drát u baterie), které pomáhá opravit tejpovačka. Nicméně jedna ze žárovek se přesto ubírá k věčnému spánku (naštestí ta slabší). Pak dlouhý nelítostný boj v ostružinách až po uši, hustnících a kopcích. K tomu bublání v žaludku, kde si to mezi sebou vyřizuje grepový ionťák, bageta s debrecínkou, rozpustný kafe a krémová buchta. Výsledkem tohoto nelítostného boje je trojí stažení kalhot na trati, trojí po doběhu a na závěr ještě doma ve tři ráno po návratu do HK. Přestože se startuje hromadně, tak v úseku mezi 16. a 56. minutou běžím zcela sám a nemám tušení o tom, jak si vedu (doposud žádný motýlek a farsty časově výrazně rozdílné). Objevují se první náznaky křečí do lýtek. Chvíli to táhnu s Žokejem, kterému musím v 70. minutě s lítostí oznámit, že jeho baterie již nebude dodávat štávu jeho světlu (vytržený drát). Po více než 80 minutách, kdy se probíhá centrem závodu do posledního okruhu, slyším, že bojuju ve čtyřčlenné skupince o 2. - 5. místo (Hradec, Procházka P., Lučan, Jedlička). Na poslední mapě očekávám konečně prvního motýlka, takže nějaká šance na placku by teoreticky mohla být. Hmm, motýlek se nekoná, do cíle to je 700 m a čekají nás jenom 3 lehké nefarstované kontroly. Nohy těžknou, ale pátý místo bude taky dobrý, tak to jistím zezadu. Před námi už jen sběrka (mělká rýha v čistém lese), moji soupeři jsou na tom fyzicky líp a mají náskok tak 20-30 metrů, ale "mapuj Jedla, mapuj". Wow, kam to ti kluci běží, sběrka je přece tamhle. Křeče jsou ty tam, nohám sotva stačím, razím sběrku a valím to 200 metrů dlouhým doběhem. Neuvěřitelné, je z toho stříbro za bezkonkurenčním Betem, třetí dobíhá Pavel Hradec. Nic není nemožné...

Na závěr ještě musím pochválit pořadatele, že byli připraveni na to, že by se na stupně mohl vydrápat nějaký veterán. Vyhrál jsem 60 cm dlouhou lžíci na nazouvání bot :).

Jedla